ADSL (Digital Subscriber Line / Nesymetrická digitální účastnická linka): Nejčastěji využívaný typ DSL technologie pro připojení k internetu přes klasickou telefonní linku. Jde o asymetrickou technologii, přenosová rychlost směrem k uživateli (downstream) je vyšší než rychlost dat od uživatele směrem do internetu. Směrem k uživateli nabízí teoretickou rychlost až 28Mb/s.
ADSL linka: Frekvenční pásmo telefonní linky (25 kHz - 1,1 MHz) určené pro připojení k internetu prostřednictvím technologie ADSL. Obecně telefonní linka poskytující ADSL připojení.
ADSL modem: Zařízení nezbytné pro připojení k internetu prostřednictvím technologie ADSL. K počítači nebo dalšímu síťovému zařízení se připojuje obvykle pomocí Ethernetového kabelu nebo USB rozhraní a je možné připojení pouze k jednomu dalšímu zařízení.
ADSL router: Router s funkcí ADSL modemu. Může mít i funkci WiFi přístupového bodu (AP) a switche, tedy možnost připojení více počítačů či síťových zařízení pomocí bezdrátového rozhraní (WiFi AP) nebo Ethernetového kabelu (switch).
ADSL WELL: ADSL produkty značky WELL.
ADSL služby: Služby zprostředkovávané poskytovateli připojení k internetu přes telefonní linku pomocí technologie ADSL.
AP (Access Point / Přístupový bod): Zařízení, ke kterému se připojují ostatní zařízení v bezdrátové lokální síti WLAN (Wireless Local Area Network) a které mezi těmito zařízeními předává data. Pro bezdrátové zařízení se Access point chová jako most do LAN.
ATM (Asynchronous Transfer Mode): Síťový protokol přenosu dat, která se uspořádávají do 53bytových jednotek (buněk). Ve vztahu k ostatním buňkám ATM buňky postupují asynchronně.
Bridge (Přemostění): Zařízení, které propojuje dva segmenty sítě. Oddělením provozu dvou segmentů zmenšuje zatížení sítě a pracuje na 2. (linkové) vrstvě referenčního modelu ISO/OSI.
CHAP (Challenge Handshake Authentication Protocol): Slouží k prokazování totožnosti při použití protokolu PPP. Protokol CHAP řeší nedostatky protokolu PAP, používá uživatelského jména a hesla v kombinaci s náhodně vygenerovanou výzvou. Ta se ovšem musí ověřit použitím funkce jednosměrného vypočítávání adresy.
DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol): Používá se pro automatické přidělování IP adres koncovým stanicím v síti. DHCP může IP adresy pronajímat nebo poskytuje stálé statické adresy těm počítačům, které to potřebují (servery apod.). Současně s IP adresou posílá DHCP server stanicím (klientům) další nastavení potřebná pro používání sítě jako je např. adresa nejbližšího směrovače (default gateway), masku sítě, adresy DNS serverů.
DMZ (Demilitarized Zone / Demilitarizovaná zóna): Počítač hostitel nebo síť, která se chová jako neutrální zóna mezi soukromou a veřejnou sítí. DMZ zamezuje přímému přístupu k serveru nebo počítačům uvnitř privátní sítě vnějším uživatelům. Vnější uživatel posílá požadavky do DMZ a ta zahajuje relace ve veřejné síti na základě těchto požadavků. DMZ nemůže zahájit relaci v soukromé síti, může pouze odeslat paket do soukromé sítě tak, jak je požadován.
DNS (Domain Name System): Distribuovaná databáze pro překlad jmen a adres síťových uzlů na Internetu.
DSL (Digital Subscriber Line): Technologie, která provádí širokopásmové spojení přes standardní telefonní linky. Nejznámějším typem DSL technologie je ADSL.
DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer): Brána do datové sítě poskytovatele připojení. DSLAM jsou obyčejně situovány v ústřednách telefonních společností.
Encapsulation (Zapouzdření): Zapouzdření jedné datové struktury uvnitř jiné. Například pakety mohou být zabaleny v rámci ATM během přenosu.
Firewall: Zařízení, které slouží k řízení a zabezpečování provozu mezi sítěmi s různou úrovní důvěryhodnosti a zabezpečení. Definuje pravidla pro komunikaci mezi sítěmi, které od sebe odděluje a prochází přes něj všechna příchozí a odchozí data.
FTP (File Transfer Protocol): Standardizovaný internetový protokol, který je nejjednodušší pro přenos souborů z jednoho počítače do druhého přes internet, přičemž na počítačích mohou běžet rozdílné operační systémy. FTP používá pro svoji funkci TCP/IP protokoly.
Full Duplex: Obousměrný přenos dat mezi dvěma subjekty, při kterém mohou data putovat oběma směry současně.
G.dmt (G.992.1): Forma ADSL, kterou používá Discrete MultiTone (DMT) technologie. G.DMT umožňuje maximální přenosovou rychlost až 8 Mbps k účastníkovi (downstream) a 1,5 Mbps směrem od účastníka (upstream).
G.lite (G.992.2): Odlehčená a pomalejší verze ADSL bez potřeby splitteru (rozdělovače) na straně účastníka. Rozdělení signálu je řešeno na straně poskytovatele. G.lite umožňuje maximální přenosovou rychlost až 1,5 Mbps k účastníkovi (downstream) a 128 Kbps směrem od účastníka (upstream).
Gateway: Uzel, který spojuje dvě sítě s odlišnými protokoly. Například router je bránou, která spojuje LAN s WAN.
Half Duplex: Obousměrný přenos dat mezi dvěma subjekty, při kterém mohou putovat data v jednom okamžiku pouze jedním směrem.
IP (Internet Protocol): Datový protokol používaný pro přenos dat přes paketové sítě. Tvoří základní protokol dnešního Internetu. Každé zařízení komunikující prostřednictvím IP rozhraní má přiřazený jednoznačný identifikátor (IP adresu), který jej na Internetu odlišuje od jiných síťových zařízení. Každý poslaný paket zahrnuje IP adresu odesílatele a IP adresu příjemce.
LAN (Local Area Network): Malá (lokální) síť, která umožňuje komunikaci mezi propojenými počítači a dalšími síťovými zařízeními. Sítě LAN jsou charakterizovány vysokými přenosovými rychlostmi a malým dosahem. Najdeme je zejména ve firmách a domácnostech. Nejrozšířenější používanou technologií je dnes Ethernet. Skupina počítačů v síti LAN sdílí obvykle zařízení jako tiskárny, síťové disky, scannery apod. Počítače v LAN běžně sdílí internetové připojení přes router, který připojuje počítače do WAN.
MAC Address (Media Access Control Address): Jedinečný identifikátor síťového zařízení, přiřazován síťové kartě bezprostředně při její výrobě. Ethernetová MAC adresa se skládá ze 48 bitů a nejčastěji se píše jako šestice dvojciferných hexadecimálních čísel oddělených pomlčkami nebo dvojtečkami. MAC adresa přidělená výrobcem je vždy celosvětově jedinečná, nicméně dnes ji lze již u moderních karet dodatečně změnit.
MRU (Maximum Receive Unit): Největší paket, který je schopné síťové zařízení přijmout. Obvyklá hodnota MRU v případě Ethernetu je 1500 bajtů, někdy může být ale velikost přenášeného paketu menší (např. v případě ADSL připojení pomocí PPP je obvyklá hodnota 1492).
MTU (Maximum Transmission Unit): Největší paket, který je schopné síťové zařízení odeslat. Obvyklá hodnota MTU v případě Ethernetu je 1500 bajtů, někdy může být ale velikost přenášeného paketu menší (např. v případě ADSL připojení pomocí PPP je obvyklá hodnota 1492).
NAPT (Network Address and Port Translation / Překlad síťových adres a portů): Rozšířením NAT, kdy dochází nejen k překladu adres, ale i čísel portů.
NAT (Network Address Translation / Překlad síťových adres): Překlad síťových adres lokální sítě na jedinečnou adresu, která slouží pro vstup do jiné sítě (např. Internetu). To dává vnější (WAN) síti schopnost odlišit zařízení ve vnitřní (LAN) síti. NAT je v podstatě jednoduchým proxy serverem a může být v podobě software nebo hardware (router s implementací NAT).
PAP (Password Authentication Protocol): Autorizační protokol, ve kterém se autorizace provádí pomocí uživatelského jména a hesla.
Ping (Packet Internet Groper): Metoda (příp. program) určení času odezvy síťového zařízení. Ping je standardní nástroj pro správu IP sítí a používá se ke zjištění, zda příslušné zařízení je on-line nebo připojeno k síti, a to tak, že pošle testovací paket a vyčkává na odpověď.
PPP (Point-to-Point Protocol): Komunikační protokol používaný pro přenosy na synchronních a asynchronních sériových linkách (telefonní či ISDN) mezi dvěma body (směrovač-směrovač, host-síť). Má zabudovány bezpečnostní mechanismy, např. CHAP a PAP, a nad jedním spojením může komunikovat více různých protokolů.
PPPoA (Point-to-Point Protocol over ATM): Data přenášená protokolem PPP se zapouzdřují do ATM buňky.
PPPoE (Point-to-Point Protocol over Ethernet): Data přenášená protokolem PPP se zapouzdřují do Ethernetového rámce.
Proxy: Proxy server odděluje lokální počítačovou síť (LAN) od Internetu, funguje jako prostředník mezi klientem a cílovým počítačem (serverem), překládá klientské požadavky a vůči cílovému počítači (serveru) vystupuje sám jako klient, cílovému serveru tak není známa IP adresa původního klienta.. Přijatou odpověď následně odesílá zpět na klienta. Může se jednat jak o specializovaný hardware, tak o software provozovaný na běžném počítači.
PSTN (Public Switched Telephone Network / Veřejná telefonní síť): Termín používaný obecně pro telefonní sítě. Nebo také standardní telefonní síť, kterou veřejnost používá k realizaci místních, meziměstských i mezinárodních telefonních hovorů, někdy též nazývaná POTS (analogová telefonní síť).
PVC (Permanent Virtual Circuit / Stálý virtuální okruh): Pevné virtuální spojení mezi dvěma koncovými uzly, které vytváří a ruší správce sítě (poskytovatel připojení) a je uživateli dostupné permanentně.
RG (Residential Gateway / Domácí brána): Univerzální označení routeru, jinak také „homegateway“.
RIP (Routing Information Protocol): Směrovací protokol optimalizující cestu od zdroje k cíli pro určení nejkratší cesty v síti. Směrovače si vyměňují směrovací tabulky periodicky a jsou tak schopné reagovat na změny topologie počítačové sítě.
Router (Směrovač): Zařízení spojující dvě sítě, mezi kterými přenáší data. Router se podstatně liší od switche, který spojuje počítače jen v místní síti. Obecně může jako router sloužit jakýkoliv počítač, nejčastěji jde ale o účelová zařízení se speciálním optimalizovaným hardwarem. Některá obsahují i funkci kabelového nebo ADSL modemu, WiFi přístupového bodu (AP), případně mají integrované i další funkce.
SNMP (Simple Network Management Protocol): Síťový protokol používaný pro správu počítačových sítí Umožňuje monitorování a řízení síťových zařízení (konfigurace, sběr statistických dat, monitorování výkonnosti atd.).
Subnet Mask (Maska podsítě): Kombinace bitů, určující, která část internetové adresy odpovídá síti a která určuje uzel. Tento mechanizmus se užívá k rozdělení jediné sítě do několika různých sítí, což vede ke snížení provozu v jednotlivých sítích (resp. podsítích) a k jejich snadnějšímu spravování. Maska uložená např. v routeru nebo počítači se srovnává s příchozími IP adresami, aby se určilo, zda se má paket přijmout nebo odmítnout. Každá z podsítí funguje tak, jako by to byla nezávislá síť.
TCP (Transmission Control Protocol): Nejpoužívanější přenosový protokol v IP sítích, poskytující spolehlivé, plně duplexní přenosy s navazováním spojení. Použitím TCP mohou aplikace na sesíťovaných počítačích vytvořit mezi sebou spojení, přes které mohou přenášet data. Protokol garantuje spolehlivé doručování ve správném pořadí a rozlišuje data pro vícenásobné, současně běžící aplikace na stejném počítači (například webový server a emailový server). TCP podporuje mnoho na internetu populárních aplikačních protokolů a aplikací, včetně WWW, emailu a SSH.
TFTP (Trivial File Transfer Protocol): Zjednodušená verze protokolu FTP, používaná pro přenosy souborů mezi počítači. Obsahuje pouze základní funkce protokolu FTP (neumožňuje např. přihlášení uživatele, zadání hesla nebo procházení adresářů).
UDP (User Datagram Protocol): Protokol, který se používá místo TCP, a to v případě, kdy není vyžadován spolehlivý příjem, ale je např. obsluhován velký počet klientů. Na rozdíl od TCP, UDP nevyžaduje od příjemce úvodní komunikaci (handshake) a zasílá pakety v jednosměrném přenosu.
VCI (Virtual Channel Identifier): 16bitové pole v hlavičce ATM buňky, které spolu s VPI určuje cestu ATM buňky soustavou přepínačů.
VPI (Virtual path identifier): 8bitové pole v hlavičce ATM buňky, které spolu s VCI určuje cestu ATM buňky soustavou přepínačů.
WAN (Wide Area Network): Rozlehlá datová komunikační síť, která pokrývá rozsáhlou plochu (například síť, která překračuje hranice města, regionu nebo státu). Můžeme tak označovat síť, která je připojena na veřejné telekomunikační linky. Největším a nejznámějším příkladem sítě WAN je síť Internet.